Belgie-Geografie

Geograficky se Belgie dá rozdìlit na 3 oblasti: pobøežní nížiny, rovinu (plató) v centrální èásti Belgie, a na hornaté Ardenny na jihovýchodì zemì. Nížiny pøi pobřeží sestávají převážnì z píseèných dun a tzv. polderù. Centrální rovina zabírá vìtšinu Belgie. Je to jemnì zvlnìná oblast s úrodnou pùdou, protkaná sítí mnoha vodních tokù – mezi nejvýznamnìjší patří Mása (niz. Maas, fr. Meuse) a Šelda (niz. Schelde, fr. Escaut). Třetí oblast, Ardenny, je hornatá a zalesnìná, s nepøíliš úrodnou pùdou a nevhodná pro zemìdìlství. Èásteènì zasahuje i do severní Francie. Nachází se zde nejvyšší bod Belgie, Signal de Botrange, o výšce 694 metrù. Historicky se Belgie èlení na 10 provincií

  Historicky se Belgie dělí na 10 provincií.

Vlámsko na severu zahrnuje (od západu k východu):

•        Západní Flandry
•        Východní Flandry
•        Vlámský Brabant
•        Antverpy
•        Limburk

Valonsko na jihu zahrnuje:

•        Henegavsko
•        Valonský Brabant
•         Namur
•         Lutych
•         Lucemburk

Belgické klima je pøímoøské, spadá do mírného podnebného pásu. Srážky jsou èasté ve všech roèních obdobích. Prùmerná teplota v lednu je 3 °C, v èervenci 18 °C. Prùmerné srážky èiní 65 milimetrù v lednu, v èervenci 73 milimetrù.

Vzhledem k vysoké hustotì zalidnìní (jedné z nejvyšších na svìtì) a ke svému umístìní, musí Belgie èelit vážným ekologickým problémùm. Napøíklad zpráva z roku 2003[2] tvrdí, že kvalita øíèní vody v Belgii je nejhorší v Evropì a jednou z nejhorších v 122 zkoumaných zemí svìta.